Do začátku oslavy zbývaly skoro dvě hodiny, když Lenka otevřela krabičku, kterou jí Radek položil na noční stolek. Uvnitř ležela brož, ale pod ní dopis, který jí obrátil žaludek naruby. Na výročí používám krátký text o pevném manželství. Vstup do firmy, rodinný podnik, společná budoucnost, takové ty věci.
Jeden trn prošel obalem a zatlačil jí do prstu, ale ruku nepovolila. Na březinkách se člověk schová jen do chvíle, než potřebuje ostříhat. Políbil ji do vlasů a řekl, že jí připraví večer, na který nezapomene. Ještě si text projdu.
Krabičku otevřela, podívala se na ně a zasunula ji do přihrádky. Mohla také vtrhnout zpátky do sálu a křičet. No, ozvala se po několika zazvoněních. Přijeď do kadeřnictví hned.
Aspoň mi řekni, jestli někdo nepotřebuje do nemocnice. Cesta přes centrum trvala necelých 20 minut. Do jejího plánovaného příchodu na oslavu zbývalo něco přes dvě hodiny. Černou šmouhu otřela do papírového ubrousku.
Do té doby Radek mohl tvrdit, že Lenka věděla přesně, co dělá. Průvan pohnul dveřmi do skladu. Listiny rozdělila do hromádek. Lenka se posadila do čekacího křesla.
Do prvního sloupce Lenka zapsala Radkův plán. Růžena klepla nehtem do papíru. Růžena hodila do čaje dvě kostky cukru a zamíchala tak prudce, až lžička udeřila do hrnku. Personál ale nezapojím do vašeho rodinného sporu.
Lenka cítila, jak se jí do hlasu vrací napětí. Upozornění odsunula a do přepisu vložila jeho větu o potlesku. Do termínu zbývala necelá hodina. Vybraný úsek do ní zkopírovali.
Markéta položila diktafon do složeného ručníku a nechala volný reproduktor. Jeden paměťový disk schovala do kabelky, druhý předala Markétě jako zálohu. Lenka připojila telefon k notebooku a začala soubory nahrávat do zabezpečeného úložiště. Do malé tašky pak Ružena zabalila diktafon, náhradní baterie a kopie dokumentů.
Soubory dorazily do restaurace, tím však nebylo hotovo. Do čeho? Do tmavomodrých šatů. “Vůce ti skočí do řeči.
” Nebude tím číšník zatažen do něčeho, co nezná? Lenka prošla do ložnice, otevřela skříň a sundala tmavomodré šaty. Nosila je na jednání do banky i na pohřeb tety. Do uší si dala malé stříbrné náušnice po mamince.
Originály dokumentů vložila do obyčejné kartonové složky s odřenými rohy. Po svatbě stěhovaly Radkovi krabice do jejího bytu. Cesta do restaurace měla trvat přibližně 20 minut. Objal ji před hosty a políbil do vlasů.
Lenka zůstala rovně a nepodívala se do fotoaparátu. Radek zůstal s rukou nataženou do prázdna. První fén mi dala maminka, pálil do ruky a občas přestal foukat. Jaroslavě sklouzl kapesník do klína.
Některé už nežijí, jiné sedí tady nebo do salónu stále chodí. Marcela hleděla do ubrusu. Ivana zasunula telefon do kabelky. Sedni si do auta.
Chvíli na ně hledla, potom jeden vrátila do skřínky. Klíč prudce zajel do zámku. Lenka vložila sáček čaje do hrnku. Konečně se posadil, lokty položil na kolena a chvíli hleděl do podlahy.
Oslava je jen zhrnula do jedné věty. Nechal ji vyprávět od příjezdu do restaurace až po noc v bytě. Veřejné přehrání ale může manžel označit za nepřiměřený zásah do soukromí. Lenka text přečetla nahlas.
Nepotěšilo jí to, ale nedávalo to Radkovi do ruky další argument. Advokát srovnal listiny do stejného pořadí, v jakém je dostal. Večer ho položil do obálky a vhodil do schránky bez dopisu. Protože neměli nezletilé děti, orgán sociálněprávní ochrany dětí do věci nevstupoval.
Sedli si do křesla a mluvili o běžných věcech. Vlasy jí padaly do čela a v ruce držela hadr.
