Kov mě tlačil do dlaní, když jsem šla do kuchyně pro vodu a zaslechla jejich rozhovor. Večeři odkládali do krabičky, list za listem v sešitu – 12 000, 18 000, 9 000. Za rok zmizelo 180 000 Kč a já…

Kov mě tlačil do dlaní, když jsem šla do kuchyně pro vodu a zaslechla jejich rozhovor. Večeři odkládali do krabičky, list za listem v sešitu – 12 000, 18 000, 9 000. Za rok zmizelo 180 000 Kč a já...

Kov mě tlačil do dlaní, když jsem šla do kuchyně pro vodu. Zaslechla jsem jejich rozhovor. Roman odstrčil večeři do krabičky, nechal ji vychladnout a dával ji do lednice. Přisunula jsem si židli a podívala se do jeho sešitu.

Thumbnail

Krátké mechanické vrčení, list za listem. 12 000 Kč, 18 000, 9 000 a další. Za 12 měsíců šlo přibližně o 180 000 Kč. Na účtu bylo 300 000 Kč, 80 000 z něj už odešlo.

Desky jsem odnesla přímo do pokoje. Dveře do pokoje se pootevřely. Kabelku jsem položila vedle postele, telefon do nabíječky. Desky šly do kabelky první, pak občanský průkaz.

Jeden list, nic víc. Marie přišla do koupelny. Papírek jsem zasunula do složky k plné moci. Teprve potom jsem poklepala prstem na první list.

Plná moc je formálně platná. Patrik se neopřel do židle, ani nezměnil hlas. Než zprávu podepsal, otočil list směrem ke mně. Opřela jsem se do židle.

Telefon jsem dala do kabelky. Z původních 300 000 tu po těch výběrech zůstává 220 000 Kč. Nebyla to nová škoda, jen přesný zbytek po 80 000, které už zmizely. Muž vedle zastávky mluvil do telefonu.

Cestou domů jsem vešla do malé kavárny. Do zítřka se rozhodnu. Když jsem hovor ukončila, Marie nakoukla do kuchyně. Roman se podíval do podkladů.

11 mil 800 000 Kč. Doma se mění věci už delší dobu, přisunul mi list zdáli k zakázce. Tu jsem zasunula do vnitřní kapsy. Přidala jsem ho do tašky.

Roman do mě málem narazil. Vložila jsem papír do složky s dokumenty. Rovnoměrné světlo, stůl, listiny srovnané do úhledných hromádek. Kupní cena 11 mil 800 000 Kč.

Zbytek měl kupující vložit do advokátní úschovy. Do jihu jsem přijela kolem poledne. Heleno, přijeď ke mně do Olomouce. Gabriela do toho vložila jinou, mnohem praktičtější otázku.

Do sešitu jsem si ten večer napsala otázku. Druhý den mě vzala do obchodu. Podívala se na sebe do zrcadla. O několik neděl později mi řekl, že se po stěhování do Prahy učí cestu do nové školy.

Večer jsem si do bloku zapisovala drobnosti. Další se styděla za tělo, které desítky let pracovalo a už nevypadalo jako ve 20. Moje staré řemeslo se mi začalo vracet v jiné podobě. Do jejich účtů ani úvěrů přístup nemám a mít nemůžu.

O několik dní později mi Gabriela ukázala veřejný příspěvek Marie na sociální síti, fotografii domova pro seniory a text o tom, jak vyčerpávající je péče o staršího člověka. Musím se kvůli tomu vrátit do Hradce Králové. Do časové osy tahle věta nepatřila.

Když hovor skončil, uložila jsem blok do kabelky.