Tehdy pracoval v menší obchodní firmě a doufal, že se dostane do společnosti, která patřila do skupiny Jaroslava Bartoše. Nikdy přímo neřekl, že má list vlastnictví. Radek odešel do pracovny a zavřel za sebou dveře. Veronika položila ruce do klína.
“Uveďte to do stejného spisu,” řekla tiše. Veronika odnesla mísu do kuchyně, střepy zabalila do papíru a vyhodila. Tentokrát si je do žádného seznamu nepřidala. Veronika otevřela dveře do předsíně, vzala složku a odešla do ložnice.
Aleš podal další list. Přesto zůstala sedět až do své zastávky. Jediný hovor by změnil způsob, jakým do domu vstoupí. Veronika vstoupila do domu.
Místo toho zasunula klíč do zámku. Do pracovních věcí se dostal audit. “Nemáš do nich co mluvit,” řekla. “Nezatahuj mě do svých problémů.
” Andrea sbírala střepy do útěrky. “Jedeme do nemocnice,” řekla. Takže dál může pracovat až do rozhodnutí ano. Další list obsahoval postup svolání výboru pro audit, návrh představenstvu a pravidla pro zajištění podkladů.
Radek udeřil dlaní do stolu. “Lezme do pracovny,” řekl. “Do našeho soukromí už taháš cizí lidi. ” Do sídla skupiny přijel služebním vozem.
Nesedl si do čela, ani nepřevzal slovo. Odešla do ložnice. Pracovnici majetkové zprávy pustila do společných prostor. Odpoledne se rozpadlo do telefonátů.
Pokusil se přihlásit do pracovního emailu. Pak Radek vzal do ruky účtenku. Přinesl čaj a posadil se do křesla u okna. Aleš držel jediný list.
Jaroslav si list vzal. “Jestli o smlouvách věděla? ” Veronika položila list vedle čaje. Veronika se opřela do židle.
Andrea text zavřela bez odeslání. “Andrea mě do toho tlačila,” řekla. Veronika text přečetla a telefon odložila. Veronika prošla do ložnice.
Vložila obálku do krabice. Veronika položila složený svetr do krabice. “Uveďte to do závěru,” řekla. “Do té doby nic nemažte.
” “Ona mě do toho zatáhla,” řekla. Veronika se podívala do prázdné koupelny. Vložila lístek do zásuvky. Text už tehdy popisoval Radka jako jediného původce a Andreu jako člověka bez znalostí.
“Radek mě do toho dostal,” řekla. Uložila ho do desek. Veronice se nelíbilo, že u cizí nouze slyší slova limit, kapacita a vyhodnocení. Později vstoupila do dozorčích struktur dalších společností.
Jaroslav text přečetl a zavolal ji do pracovny. Před vstupem do kanceláře už ho nesundávala. Radek ho založil do zásuvky. Jaroslav vzal obálku do ruky.
“Do přání jsem se snažil být snesitelný,” řekl. “A adresa by se dostala do médií,” namítla Veronika. “Napíšu to do výroční zprávy, pak dar stáhnu. ” “Známe ho 20 let,” řekl.
“Tak ji dáme do kanceláře fondu. “
