Robert Wilson byl primářem dětského oddělení velké nemocnice, ale jeho cesta k této pozici byla pro jeho bohaté rodiče šokem. Místo aby zdědil rodinný byznys, rozhodl se pro medicínu. Po prvním ročníku odjel na prázdniny za strýcem do zahraničí a vrátil se nadšený z tamní dětské medicíny. Otec mu slíbil, že pokud zvládne druhý ročník, pošle ho studovat do zahraničí.
Robert slib dodržel a vrátil se s diplomem a touhou léčit děti. Při slavnostní večeři, kde mu otec představoval potenciální nevěsty, Robert jasně řekl, že chce pracovat v obyčejné nemocnici. Otec nesouhlasil, ale Robert si stál za svým. Dívky z bohatých rodin ztratily zájem, když slyšely o jeho skromných cílech.
Robert se dva roky věnoval práci na pohotovosti. Setkával se s těžce nemocnými dětmi a učil se potlačovat emoce, aby mohl dělat správná rozhodnutí. Vedoucí lékař mu řekl: “Dokud se nenaučíš nenechat se přemoci bolestí, nestane se z tebe dobrý lékař. ”
Jednoho dne si ho zavolal primář a nabídl mu místo vedoucího oddělení.
Robert byl překvapený, ale přijal. Otec se sice snažil ho přeložit na soukromou kliniku, ale když viděl, že Robert je odhodlaný, nabídl, že oddělení sponzoruje. Díky otcově podpoře se oddělení stalo nejlepším ve městě. Robert měl přítelkyně, ale žádný vztah nevydržel.
Dívky chtěly, aby si otevřel soukromou kliniku, ale on miloval svou práci. Jedna dívka, Viga, si k němu dokonce začala stěhovat věci, a když se jí chtěl zbavit, musel vyměnit zámky. Jednoho rána ho oslovil primář s prosbou. Jeho přítel měl neteř Charlotte, která studovala medicínu a hledala práci na částečný úvazek.
Robert souhlasil, že se s ní setká. Charlotte byla drobná dívka s ohnivě rudými vlasy a zelenýma očima. Robert byl jejím vzhledem ohromen, ale snažil se to nedat najevo. Vzal ji na vizitu a ona ho sledovala s obdivem.
Později mu řekla, že ho viděla léčit dívku Claire, kterou zachránil před následky bylinkových čajů, kterými ji rodiče otravovali. Robert představil Charlotte vrchní sestře Haně. Hana byla přísná, ale výborná sestra. Robert si k ní nejdřív nenašel cestu, ale po incidentu s chlapcem, který si zlomil nohu, si uvědomil, jak je Hana důležitá.
Omluvil se jí a stali se přáteli. Charlotte začala pracovat na oddělení a rychle si získala všechny. Robert si ale všiml, že se na ni nemůže přestat dívat. Hana mu naznačila, že se mu líbí, ale on to popíral.
Jedné noci měl Robert službu s Charlotte. Přivezli dívku jménem Ivona, která byla v kritickém stavu. Její pěstounka byla hrubá a nechtěla, aby dívka zůstala v nemocnici. Robert zasáhl a dívku hospitalizoval.
Později se dozvěděl, že Ivona je týraná. Pěstouni ji nutili pracovat na farmě, bili ji a špatně krmili. Robert a Charlotte vyslechli Ivonino vyprávění o tom, jak s dalšími třemi pěstounkami žijí v otřesných podmínkách. Robert zavolal policii a sociálku.
Pěstouni byli zatčeni a děti byly odebrány. Charlotte se k Ivoně připoutala a chtěla ji adoptovat. Ale neměla bydlení ani manžela. Požádala Roberta o radu.
Robert ji pozval na večeři a uvědomil si, že ji miluje. Druhý den jel za rodiči a řekl jim o svých citech. Otec nejdřív mlčel, ale pak řekl matce, aby přinesla babiččin prsten. Robert spěchal do nemocnice, kde Charlotte seděla u Ivony.
Požádal ji o ruku. Charlotte byla překvapená, ale Ivona prozradila, že Charlotte řekla Haně, že se jí Robert líbí. Vzali se a s pomocí sociálky adoptovali Ivonu.
Dívka konečně našla milující rodinu a Robert s Charlotte žili šťastně.
