STR Poland

Każdego wieczoru dokładnie o godzinie dziewiętnastej kryształowe kieliszki lśniły pod żyrandolami w rezydencji Carterów w Charlestone. Kosztowne potrawy wypełniały stół, a służba stała nieruchomo, czekając, aż kolejna kolacja zakończy się dokładnie tak samo jak wszystkie poprzednie. Starsza kobieta u szczytu stołu wpatrywała się w jedzenie pustym wzrokiem, po czym prosiła, by odprowadzono ją z powrotem … Read more

Das erste Mal, als sie sagte, wir sind nur Freunde, war es, als hätte jemand leise eine Tür geschlossen, vor der ich stand, ohne es zu wissen. Nicht zugeschlagen, nicht abgesperrt, einfach sanft zugezogen. Und irgendwie tat das mehr weh. Es war Ende Oktober in Wien, kalt genug, dass der Atem unter den Straßenlaternen weiß … Read more

Kurz bevor es richtig losging, hatten wir unseren ersten Arbeitstag – und der war der absolute Wahnsinn. Aber von vorn: Am Samstag sind wir für ein Video in die Innenstadt gefahren. Wir kommen da an, und plötzlich sprechen uns so ein paar Typen an. Promoter von Yandex, die wollten uns irgendeine Aktion aufschwatzen. Ich gebe … Read more

Josie tři dny nepřišla do práce a její telefon šel přímo do hlasové schránky. Třetí den večer seděla ve vlastním domě s bradou v dlani a zírala do ulice. Do třetího hovoru bylo vše vyřízeno. Tři dny po schůzi v chladírenském skladišti položila Josie na Eliasův stůl list papíru a čekala. Prostě papír složil, vsunul … Read more

Začalo to v zimě, když jsem stála před prázdným domem s jedinou taškou a ničím jiným. Vánice mi šlehala do tváře, ale já jsem si řekla, že tahle zima bude můj začátek. Vyhodili mě z vysoké školy, vyhodili mě z rodiny, a jediné, co mi zbylo, byla ta černá složka, kterou jsem držela v ruce. … Read more

Ein Schrei zerriss die Stille der riesigen Anlage. Nicht irgendein Schrei – es war ein roher, durchdringender Schrei der Verzweiflung, der von den Marmorwänden zurückgeworfen wurde und selbst die Männer in den teuren Anzügen erschaudern ließ, die normalerweise nichts erschüttern konnte. Es war der Klang eines Kindes, das nicht mehr wusste, wohin mit dem, was … Read more

Adrian žil ve světě skla a oceli. Jeho kancelář vysoko nad městem byla svatyní ticha a řádu. Každé ráno si oblékl bezvadně ušitý oblek, svou zbroj, a šel do války v zasedacích místnostech. Byl úspěšný, bohatý, respektovaný – a přesto v něm rostla prázdnota, kterou nedokázal pojmenovat. O pár kilometrů dál, v malém skromném bytě … Read more

„Už tu nemáš místo. “ Zůstala jsem stát jako opařená. „O čem to mluvíš? Vždyť jsem tu bydlela celou dobu. “ „Vždycky jsi byla k ničemu. Já jsem se pro tuhle domácnost obětovala nejvíc. “ Byla to moje tchyně. Stála přede mnou v obýváku a mluvila, jako bych byla cizí. „Myslím, že bys měla do … Read more

Když se Lorenzo otočil, aby si sáhl do saka pro zakázaný kožený šekovník, Izabela protočila oči. Byla profesionálka, restaurátorka umění, a tenhle muž s modrýma očima, který vypadal spíš jako okouzlující podvodník než jako sběratel, jí začínal lézt na nervy. Ale když se k ní znovu přiblížil, pohyboval se rychleji, než by mu jeho velikost … Read more

Ich stand ein paar Schritte hinter dem Klavier und beobachtete, wie meine kleine Tochter selbst den Ton fand, während Jamie mich einmal anblickte, lächelte und sich dann wieder dem Unterricht zuwandte. Ein paar Minuten später, nachdem Jamie ihre Musiktasche gepackt hatte und sich auf den Weg zu ihrem Auto machte, standen meine Tochter und ich … Read more