V domě, který jsem koupila z vlastních peněz, mě mužova matka před dvaceti hosty označila za příživnici. Manžel stál tři kroky od nás a jediné, co řekl, bylo: „Mami, mluv tišeji, nebo Simona udělá…
Na konci července ležela Praha pod drobným deštěm. V Modřanech se vily rozsvěcely dřív než obvykle a z mokré zahrady stoupala vůně jasmínu. Jmenuji se Simona Marková, bylo mi třiatřicet a pátým rokem jsem byla manželkou Rudolfa Lišky. Bydleli jsme ve velké vile za padesát milionů. Pod jednou střechou s námi žili Rudolfovi rodiče, Jan … Read more